Každý šestý Čech je obětí šikany. Nejčastěji je agresorem nadřízený

Jana Harmáčková, Nikola Bernard
včera
Šikanování si na vlastní kůži prožilo téměř 17 procent tuzemských pracujících. U každého druhého z nich byl původcem nevhodného chování šéf. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel.
Šikana v práci
Šikana v práci | Foto: Shutterstock

Svědkem šikany na pracovišti je přitom skoro čtvrtina zaměstnanců. "Skoro šest procent lidí se nepřímo přiznalo k nevhodnému chování vůči někomu ze spolupracovníků," dodává František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.

Někdo z kolegů je také druhým nejčastějším agresorem (uvedlo je 45 procent dotázaných). V téměř jedenácti procentech případů se šikanování dopouští tým jako celek, osm procent respondentů jako utlačovatele označilo podřízeného zaměstnance.

S nezájmem řešit šikanu se setkal každý čtvrtý

"Smutné je, že bezmála čtvrtina zaměstnanců se snažila šikanu na pracovišti s někým řešit, ale bez výsledku," upozorňuje Boudný. Téměř dvanáct procent lidí agresivní chování neřeší ze strachu z následků, osmnáct procent dotázaných nevěří, že by snaha věc řešit nějak pomohla.

Nejčastějším projevem agrese je neodůvodněná kritika nebo nespravedlivé hodnocení (53 procent), následovaná opakovaným ponižováním nebo zesměšňováním (uvádí téměř každý druhý šikanovaný). Třetina lidí čelí verbálním útokům nebo křiku. Podobně časté je záměrné zatajování informací nebo nepřiměřená kontrola či mikromanagement. Pětina šikanovaných se setkala s výhrůžkami nebo nátlakem.

Bossing

Bossing je specifický typ šikany na pracovišti, kdy nadřízený cíleně ponižuje nebo znepříjemňuje život svému podřízenému. Může jít o opakovanou kritiku, snižování sebevědomí, záměrné komplikace v práci nebo dokonce veřejné zesměšňování.

Lidé věří, že prevencí je otevřená firemní kultura

Nadpoloviční většina zaměstnanců (57 procent) věří, že by firma uměla případnou šikanu vyřešit.

Jako nejvhodnější způsob jejímu předcházení uvádí téměř 48 procent lidí otevřenou firemní kulturu a důvěru mezi kolegy. Pro 46 procent respondentů je správným nástrojem rychlá a transparentní reakce vedení. Dalšími způsoby
prevence je anonymní hlášení, pravidelná školení a interní důvěrník či ombudsman.

Mobbing

Mobbing označuje systematické psychické nátlaky, které na pracovišti vyvíjejí kolegové vůči jednomu člověku. Jde o dlouhodobé a opakující se chování s cílem oběť znevážit, oslabit nebo zcela vytlačit z kolektivu.

Šikana není něco, co musíte vydržet

Petr H. (redakce zná jeho příjmení) pracoval jako technik v menší firmě, kde zpočátku panovala přátelská atmosféra. Všechno se změnilo, když nastoupil nový nadřízený. Ten si na Petra z neznámého důvodu zasedl. Začalo to drobnými posměšky před kolegy, pokračovalo úmyslným přetěžováním, ponižováním na poradách a zpochybňováním jeho schopností. Ostatní kolegové mlčeli ze strachu, že budou další na řadě.

Petr nejprve doufal, že to přejde. Ale psychický tlak rostl, začal mít potíže se spánkem a ztratil chuť do práce, kterou dřív miloval. Když se jednou ráno přistihl, že se mu vstupní branou projít vůbec nechce, rozhodl se situaci řešit. Oslovil personální oddělení a podal oficiální stížnost. Po několika nepříjemných měsících interního šetření firma zasáhla. Nadřízený odešel. Petr dnes říká: "Šikana není něco, co musíte vydržet. Mluvit o tom je první krok k tomu, aby se něco změnilo."

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy
OSZAR »