Od vzniku Československa stály po boku prezidentů nejrůznější ženy utvářející podobu první dámy. Každá se zapsala do historie odlišným způsobem - některé zůstávaly v pozadí, jiné aktivně ovlivňovaly veřejné dění. Všechny však spojovala oddanost svým manželům a důstojná reprezentace. Masaryková, Havlová, Pavlová - znáte osudy všech chotí hlav našeho státu?
První první dáma
Byl 20. listopad roku 1850 a v newyorském Brooklynu se narodila Charlotta Garrigue. Pocházela ze zámožné rodiny, která ji vedla k umění a hudbě. S naším budoucím prezidentem se seznámila v Lipsku v létě roku 1877, což Masaryk později označil za "osudovou událost, která se stala rozhodující pro celý jeho život". Po sňatku v roce 1878 Masaryk učinil velmi romantické gesto - z úcty ke své ženě přijal její příjmení Garrigue jako součást svého jména.
Manželé žili nejprve ve Vídni a poté v Praze, přičemž během manželství se jim narodilo šest dětí: Alice, Herbert, Jan, Olga a Hanička s Eleanor, které však zemřely brzy po porodu.
Charlotta se naučila česky, rychle se zapojila do veřejného života a stala se českou vlastenkou. Oblíbila si díla Boženy Němcové a Bedřicha Smetany a aktivně podporovala rozvoj českého ženského školství. Boj za zrovnoprávnění žen se stal jedním z jejích životních úkolů.
Během 1. světové války, kdy Masaryk odešel s dcerou Olgou do emigrace, zůstala v Praze pod dohledem tajné policie. Ačkoliv se z ní během vzniku Československa stala velmi ctěná paní, zcela šťastný život neměla. Trpěla totiž depresemi a zdravotními problémy se srdcem. Kvůli podlomenému zdraví nemohla plnit reprezentační povinnosti první dámy. Již po třech letech od vzniku Československa zemřela na zámku v Lánech. Bylo jí 72 let.