V nové studii, která byla publikovaná v prestižním časopise Nature Geoscience, se vědci zaměřili na oblast v hlubinách pod Etiopií, která patří mezi nejdynamičtější geologické regiony planety.
Stýkají se tady tři tektonické desky - Arabská, Núbijská a Somálská - a zároveň se tu protínají tři velké riftové systémy: Hlavní etiopský rift, rift Rudého moře a rift Adenského zálivu. Geologové už dlouho předpokládají, že se tady nachází horký výstup pláště, který urychluje roztahování zemské kůry. Doposud však o něm a jeho chování pod riftovými deskami věděli jen málo. To se však teď změnilo.
Vědci shromáždili více než 130 vzorků ze sopečných hornin z oblasti Afar a Hlavního etiopského riftu a tyto údaje spolu se stávajícími daty a za pomoci pokročilého statistického modelování využili k prozkoumání struktury kůry a pláště. Odhalili, že pod oblastí Afar se nachází asymetrický plášťový výstup, který se chová nečekaně dynamicky. Horké výrony magmatu se totiž neobjevují náhodně, ale v pravidelných impulsech.
"Zjistili jsme, že plášť pod Afarem není jednotný ani stacionární - pulzuje a tyto pulzy nesou odlišné chemické podpisy," říká hlavní autorka studie doktorka Emma Wattsová.
Jedná se o jakési geologické čárové kódy, které se opakují napříč riftovým systémem. "Chemické pruhování naznačuje, že plášťový výstup pulzuje jako tlukot srdce," doplňuje profesor věd o Zemi z Univerzity v Southamptonu a spoluautor studie Tom Gernon s tím, že pruhy závisí na tloušťce zemské kůry a rychlosti, jakou se od sebe desky vzdalují. "V rychleji se šířících trhlinách, jako je Rudé moře, se pulzy šíří efektivněji a pravidelněji, jako pulz úzkou tepnou," dodává.
Rytmické pulzy roztavené horniny, které stoupají ze zemského pláště, postupně trhají kontinent na dva kusy a vytváří novou oceánskou pánev, která se bude dál rozšiřovat a zaplňovat vodou. Rozpínání mořského dna bude pokračovat po miliony let. Kromě sledování procesu rozpadu kontinentů mohou pulzující výrony magmatu z pláště pomoci také s předpovídáním budoucí sopečné činnosti či vzniku zemětřesení.
Zdroj: Nature Geoscience
